Nebolí, ale pomalu zkracuje život. Přitom statisíce lidí o ní vůbec neví. Statistiky jsou však neúprosné: jen u nás onemocní ročně dalších 60 tisíc lidí, kteří se s ní a jejími vážnými následky potýkají.

CUKROVKA je epidemie 21. století a pokud se ji vědcům nepodaří zastavit, bude ještě hůř. Hrozné je, že v mnoha případech je člověk s cukrovkou závislý na inzulínu. Co kdyby jednou tento hormon, bez kterého člověk žít nemůže, prostě došel?

 stop cukrovce

NEJLEPŠÍ JE PREVENCE

Nikdo by neměl brát existenci cukrovky na lehkou váhu. Měl by o ní mít alespoň ty základní informace, aby věděl, jak pomoci nemocnému s příznaky hypoglykemického šoku, kterého snadno můžeme považovat za opilce. Hlavně však také kvůli sobě, aby se nemoci vyhnul a udělal vše pro to, aby jí neonemocněl. Nejzákeřnější na cukrovce totiž je, že na sobě žádné příznaky člověk vůbec necítí. Únavu považujeme v dnešní době téměř za normální, častější žízeň a močení často nijak neřešíme nebo si je vždy nějak zdůvodníme. Lidé si doma neměří ani krevní tlak, natož aby měli doma glukometr a občas si změřili cukr v krvi.

A tak můžeme cukrovku mít a vůbec o ní nevědět. Když se však neléčí, jsou její následky tragické: amputace končetin, oslepnutí, chronické selhání ledvin. Stále málo si uvědomujeme, jak je důležité se dostatečně hýbat, zdravě se stravovat a nepřejídat se. Jde přece o tak nenáročnou prevenci!

 glukometr a červené jablko

KONTINUÁLNÍ MONITORY GLYKEMIE

Nejstrašnější je, že cukrovka se nevyhýbá ani těm nejmenším. Dovedeme si představit zátěž těch rodičů, kteří musí své děti i více než desetkrát denně píchat do prstu a měřit jim krevní cukr glukometrem, protože zvláště u nich cukr nebezpečně kolísá a takové situace se musí okamžitě řešit. Proto byly vynalezeny malé přístroje, které umožňují zavést podkožně senzor, jenž pravidelně o hodnotách informuje a propojením s inzulinovou pumpou dokáže automaticky dávkovat inzulín.